Kdyby Celine zůstala, způsobila by Adamovi jen další bolest.

Otočila se a odešla.

"Celine, nechoď!" Adam odhodil peřinu a vstal z postele, objal Celine zezadu.

Zabořil tvář do jejích dlouhých vlasů, hlas chraplavý, když prosil: "Celine, nechoď. Prosím, neopouštěj mě."

Celine věděla, že Adam teď trpí, a bolelo to i ji. "Adame, pusť mě. Jestli to takhle půjde dál, ta bolest tě zabije."

Ale nepustil