Celine zůstala schoulená v rohu. Při Carlyiných slovech jí zachvěly řasy a vzhlédla k Adamovi.

Sklopil zrak a podíval se na ni s intenzitou, kterou nebylo možné ignorovat.

Jejich oči se setkaly.

„Adame? Adame, posloucháš mě?“ zavolala Carly.

Adamův hlas byl chladný, když odpověděl: „Na minulost jsem zapomněl. Už to nevytahuj.“

„Dobře, tak si promluvme o přítomnosti. Co kdybych dnes večer přišla k