To, že zde narazila na Edwina, Sharon zaskočilo, přesto se zmohla na zdvořilý úsměv. „Pane Stanley, neztratil jste se? Tohle jsou dámské toalety. Ty pánské jsou hned vedle.“

„Je mi jedno, s kým se taháš, ale Irene z toho vynech. Je to moje dcera, okamžitě mi ji pošli zpátky!“ vyštěkl jako obvykle.

Sharonin zdvořilý úsměv se změnil v chladný úšklebek. „Vaše dcera? Pane Stanley, pamatujete si vůbec,