„Edwine, já se tak bojím. Ten had byl hrozný. Hrozně se bojím hadů,“ plakala Talia a třásla se, když se choulila k Edwinovi do náruče.

Sharon tu scénu beze slova sledovala a pomyslela si: ‚Kde by se na tak široké a otevřené cestě vzal had?‘

‚Takovou lež by mu uvěřil jen Edwin.‘

S tou myšlenkou rychle otočila hlavu a znovu se pustila do sběru kávy.

Když se Sharon odvrátila, Edwinovo obočí se stáhlo