„Dneska máš přece soutěž, proč jsi pro mě jel takovou dálku?“ Sharon a Randall kráčeli bok po boku. Randall měl místní soutěže, které si Sharon nenechala ujít.

Randallův plachý obličej zdobil laskavý a čistý úsměv. „Beru tě jako sestru, jak bych tě mohl nevyzvednout?“ Pod ofinou se mu jemně chvěla víčka a vyzařoval z něj nádech šlechtické elegance.

Potěšena jeho dobrovolným oslovením, Sharon řekla