Chvíli tam tak stojí, ruce vtisknuté do jejích boků, ona se k němu naklání zády – jen zlomek vteřiny, než se od něj odtrhne a přehodí koňské otěže přes jeho hlavu, používajíc je jako vodítko.

Fay se na Kenta nevinně usměje, v duchu mu děkuje za svezení, a oba se vrací ke stájím.

"Včera v noci," řekne Kent po chvíli tiše, ruce opět zastrčené v kapsách. "Před... tím vším..."

Fay k němu vzhlédne, tro