Asi čtrnáct minut poté se zkoumám v zrcadle, v břiše mám motýlí roj.

Ale je mi líp než před dvanácti minutami, kdy jsem seděla na zemi a pila rovnou z láhve vína, zoufale syčela do telefonu na sestru a ona se mě snažila uklidnit. Naštěstí mě kombinace alkoholu a sestřiny logiky nakonec srovnala.

„Zvedni ten zadek,“ rozkázala mi Janeen, „obleč si ten obleček a převezmi velení. Ty jsi tady šéf, Fay,