Když ráno vyjdu z ložnice, Janeen mi podá sklenici pomerančového džusu – tím jsem jako malá vždycky začínala den – ale sotva si toho všimnu, když mi ji vkládá do ruky, protože jsem příliš zaneprázdněná zíráním na neuvěřitelný výhled z obývacího pokoje v prvním patře mého domu.

Mého domu.

"Ach můj Bože," zamumlám a jdu k posuvným skleněným dveřím, které vedou na rozlehlou zadní terasu. Janeen jde s