Ivan je dneska večer obzvlášť dobře naladěný, když se u mě zastaví, ale proč, to zjistím až těsně před jeho odchodem.

„Jo, mimochodem,“ řekne a přátelsky se usměje na Daniela a Jeroma, zatímco skládá prázdné krabice od pizzy, kterou přivezl až z města. „Myslím, že mi dneska ráno něco málo ujelo, i když jsem asi neměl. Promiňte. Myslel jsem, že to ví.“

Daniel se narovná na židli a upřeně se na Ivan