Kent se narovná, lehce do mě strčí, jak se mu napnou bicepsy, a ochranářsky mě přitiskne k hrudi. „Kdo to kruci je?“

Vyvalím oči a podívám se na dveře naší ložnice, jako by ten, kdo zvonil, stál přímo za nimi. Všechny ty rozkošné pocity ze mě v mžiku vyprchají a nahradí je náhlý strach. „Já ani nevěděla, že máme zvonek.“

„Nemáme,“ zamumlá Kent a jemně mě postaví na nohy, přičemž jeho oči stále sle