„Omlouvám se za to,“ zamumlá Ivan a trochu mě tím vytrhne z mého úžasu. Stále upírá zrak na silnici. „Nečekal jsem, že bude… tak chladná.“

„Vážně, Ivane,“ vydechnu, zavrtím hlavou a držím si štěňátko na klíně, blízko bříšku. „Co to, kurva, mělo být?“

„Ty seš ta pravá, kdo to má říkat?“ odvětí suše a letmo se na mě podívá. „Poslat tu napodobeninu Lipperta do kavárny, aby mě odlákal –“

„To byl byzny