Jakmile otevřu dveře koupelny, znovu zatnu zuby a zamračím se na své břicho.

"Máš fakt blbý načasování, mrňousi," zamumlám, ale jakmile vykročím ven, málem zakopnu o štěně, které na mě upírá starostlivé oči. Nemůžu si pomoct a z mých rtů vyklouzne tlumený smích.

"Pojď, štěndo," zamumlám, zavrtím nad ním hlavou a začnu přecházet pokoj zpět ke skupince chlapů u stolu. Štěně běží, aby se mi vyrovnalo