Když se vracíme k domu, uvědomuji si, že spousta lidí během té hodiny, co jsme byli v kostele, usilovně pracovala na tom, aby proměnila prostor za domem v to nejkrásnější místo. S úžasem se dívám, jak mě Kent jemně staví na nohy, a snažím se to všechno vstřebat. Pod širým nebem jsou dlouhé, dlouhé stoly, všechny krásně prostřené pro večeři, která slibuje být úžasná.

Ale za nimi jsou vysoké, kulaté