Marcusi

Od chvíle, kdy si odkašlala a já se otočil, abych se na ni podíval, jsem z ní nespustil oči.

Seděl jsem na jediné pohovce v jejím malém, ale útulném bytě. Stála tam, naprosto ohromená, neschopná slova. S vypětím všech sil jsem se bránil nutkání sklopit zrak k tomu, čeho jsem si všiml jako prvního.

Do prdele, Melissa stála ve dveřích jen v polovičním tílku, které nejenže rýsovalo tvar jejíc