Marcusi

Když se za námi dveře zamkly, zřetelně vydechla. "Není to tak, jak to vypadalo, pane."

Sledoval jsem, jak nejdřív zadrhává a pak si nervózně mnula prsty. "Slibuju, že jsem na tom pracovala a ten rozhovor prostě vyplynul. Neflákala jsem se místo práce."

Zkoumal jsem ji. Touha po ní se ve mně stupňovala, když ta slova zamumlala a olízla si spodní ret, jako by tím definitivně uzavírala každou