Rosemary vyletěla hlavou vzhůru a vytřeštěnýma očima na mě nevěřícně zírala.

"Laurel, já vím, že mě nesnášíš, ale nemůžeš Austina takhle pomlouvat," vyštěkla Rosemary, v očích jí plály hněvivé plameny. "I kdybys mu to chtěla vrátit, neměla by ses posmívat starším."

Mírně jsem naklonila hlavu a s ledovým smíchem odsekla: "Prosím, vypadněte. Jsem unavená."

Bez čekání na odpověď jsem se svalila zpět