„Laurel, večeře je hotová!“ ozval se ke mně hlas, následovaný kroky. Vytrhla jsem se z otupělosti a spěšně jsem vypla telefon.

Pustila jsem v koupelně kohoutek a opláchla si obličej studenou vodou v naději, že se proberu z mlhy. Po chvíli jsem se zhluboka nadechla a znovu se soustředila.

Podívala jsem se na svůj odraz v zrcadle a vykouzlila jsem slabý úsměv. Obličej jsem měla bledý a unavený, ale