Alex mě odvezl rovnou do nemocnice. Nejenže mi nekoupil nic dobrého, ale ještě zařídil, aby mě někdo hlídal dvacet čtyři hodin denně.

Nemocniční chodba byla prosycena štiplavým zápachem dezinfekce a z bílého světla se člověku trochu motala hlava.

Po několika vyšetřeních se ukázalo, že mi nic není. Alex ale trval na tom, abych v nemocnici zůstala na pozorování přes noc.

Věděla jsem, že se bojí, že