Následujícího dne jsem zavedla Zachariáše a Sofii do nákupního centra. Marvin vstal až v poledne.

Vypadal sklesle, i když strávil v posteli skoro deset hodin.

"Co se děje? Chyběla ti vlastní postel?" Hodila jsem po něm pohledem.

Marvin si utíral mokré vlasy ručníkem a nešťastně odpověděl: "Ne, měl jsem noční můry. Bylo to vyčerpávající."

Marvin byl bezstarostný a nebojácný, takže mě jeho noční můr