Vzduch v hale policejní stanice jako by ztuhl, tíživý a dusivý.

Lidé kolem mě zadržovali dech. Jejich oči se upíraly na mě a na muže s dýkou přede mnou.

Když ten muž souhlasil, spěšně jsem přikývla. Srdce mi divoce bušilo, jako by se každou chvíli mělo rozskočit.

Nicméně jsem věděla, že nesmím dát najevo strach, a tak jsem se snažila navenek zůstat klidná a zachovat si co nejvyrovnanější výraz tvá