„Josefína je doma. Proč by lhala?" zeptala jsem se a nechápavě jsem zírala na Marvina. Srdce se mi svíralo otázkami a oči se mi naplnily zmatkem a nepochopením.

Marvin si tiše povzdychl, jako by mi viděl skrz naskrz. Pomalu odpověděl: „Myslíš, že mi řekne to pravé heslo?"

„Takže si chce ten zápisník najít sama jako první?"

Lehce mě to zaskočilo a hlavou mi prolétlo bezpočet myšlenek.

'Vskutku, pok