"Opravdu?" Zvedla jsem hlavu a pohlédla na Yaegera. V očích mu na okamžik problikl sotva postřehnutelný záblesk ostražitosti a ruce mi podvědomě sevřely lem šatů. "Jste docela dobře informován."

V Yaegerových chladných očích se objevil slabý úsměv. Ve světle působil ten úsměv jaksi čarovně, za boží milosti.

Mírně naklonil hlavu, prsty nonšalantně zastrčené v kapse, a opíral se o stěnu výtahu. "Zdá