Becco.

Kdysi dávno bych se považovala za naprosto požehnanou a výjimečnou za život, který jsem měla to štěstí žít. Nemusela jsem se starat o věci, které trápily ostatní lidi. Vyrůstala jsem v bezpečí a daleko od zla tohoto světa, za boží milosti.

Přesto si mě to zlo nějakým způsobem dokázalo najít.

Výkřiky hrůzy mi unikaly z hrdla, když se kolem mě ozývaly zvuky střelby, tříštění skla a chaosu. Ne