*Olivia*

„Bude to pěkně pomalu,“ zamumlal mi Gio do ucha těsně předtím, než mi zuby zatáhl za ušní lalůček. Jeho ústa vysílala blesky z mého ušního lalůčku přímo dolů do mého jádra a já jsem se svíjela, jak mě naplňovala touha.

Jakkoli jsem chtěla jen shodit ručník a nechat se tvrdě ošukat, nedovolil mi to. Ručník byl bezpečně zastrčený pod mými podpažími, ale doufala jsem, že se uvolní. Mírně jse