*Giovani.*

Znovu.

Zase udeřili.

„Bastardi,“ zavrčel jsem si pod nosem a sotva dvě sekundy mě dělily od toho, abych pěstí prorazil tu zasranou zeď.

Stálo mě to hodně sebezapření, abych se sem dostal, aniž bych se na každého kolem sebe osopil, zvlášť na Olivii. Její zklamání z návratu domů bylo dusivé, pravděpodobně z ní kapalo ve vlnách, ale nemohl jsem s tím nic dělat.

Zasraně to zase udělali.

Tak