*Giovani*

„Dobře, můžeš mi je poslat?" zeptal jsem se do telefonu. „Dobře, ano. Moc děkuji. Arrivederci."

Zavěsil jsem telefon a hodil ho na postel vedle sebe, protahujíc ruce. V kostech mi křuplo námahou a zasténal jsem, masírujíc si rameno. Začínal jsem být příliš starý a bylo to vidět. Stará zranění se mi vracela a svaly už ke mně nebyly tak laskavé jako kdysi.

Byl to líný den a večerní slunce