*Giovani*

Stál jsem za svým psacím stolem a díval se ven skrze staré okno s mnoha tabulkami do zahrady pod ním, kde jsem viděl Dahlii a Olivii, jak hrají nějakou hru s tleskáním s Eliem na piknikové dece ve večerním světle.

Olivia úmyslně vynechala krok a Elio se zřítil dozadu, očividně přemožen smíchem. Po mé tváři se rozlil pomalý úsměv, ale byl zabarven frustrací. Věděl jsem, že bych měl být do