*Olivia*

Zašeptala jsem první verše říkanky "Hop, hop, do lesa" zpěvavým hlasem a jemně jsem hladila Eliovo baculaté bříško, jak ležel vedle mě. Jeho hnědé oči se upíraly do mých, a malé nožičky už vykukoval z měkké dětské deky s vyšitým jménem.

Dětský pokoj byl prázdný, kromě nás dvou, ležících v jeho postýlce. Nepřipadala mi zdaleka tak stísněná, jako když jsem tu spala naposledy – ne, když se E