*Alessandro*

Od setkání s Tallonem jsem byl jako na trní. I když skrývání tajemství a lhaní lidem pro mě nebylo zrovna nové, o nic menší potíže mi to nedělalo, zvlášť když šlo o mou pravou ruku, Lucu. Měli jsme se sejít na oběd a já se s vypětím sil snažil, abych mu neřekl o Tallonově plánu, jak obelstít vnitřní kruh.

Všechno ve mně mi říkalo, že můžu Luce věřit, ale nemohl jsem riskovat, že půjdu