*Natalia*

Probděla jsem noc neklidně, převalovala se v prázdné posteli a kolem půlnoci jsem byla napůl rozhodnutá, že se prostě vzdám. Část mě chtěla proklouznout na gauč, kde, jak jsem věděla, Tallon táboří, vplazit se mu do náruče a prosit o odpuštění, ale jiná část mě věděla, že kdybych to udělala, nic by se nenapravilo.

A já to napravím, ať se děje cokoliv.

Bylo to až příliš snadné. Když ranní