Byla to vskutku velkolepá scéna, modrá obloha se spojovala s rozlehlou divočinou.

<Bůů...>

Kolem prošel stařec s krávou.

Charlotte si sedla na stoh slámy.

<Mezi rozlehlou oblohou a nekonečnou zemí se stáda krav a ovcí objevují, jak se tráva ohýbá ve větru. Teď je tu všechno, kromě ovcí!>

Charlotte se zamračila a chystala se rozplakat.

<Počkat, nejsem snad já ta ovce?! Spíš jehně na porážku – nechá