Když o tom Charlotte přemýšlela, cítila potřebu přimět Jean, aby tu loutku odložila.

A tak Jean nadšeně řekla: „Paní Holmesová, vaše dcera je tady. Je moc milá. Může vám kupovat jídlo a pití a starat se o vás, na rozdíl od té loutky. Co je na té hloupé loutce tak hezkého? Musíte ji pořád nosit. Odložme ji a pořádně se podívejme na vaši dceru, ano?“

S Charlottiným povzbuzením Jean tu loutku skutečn