Charlotte zavolala: „Zane.“

Tentokrát ho neoslovila pane Yarbroughu.

Otočil hlavu, aby se na ni podíval.

Jeho oči byly temné jako prázdnota.

Její myslí probleskly myšlenky – myšlenky, kterým sama nerozuměla.

Myslela si, že ho zná velmi dobře, ale teď si nebyla jistá.

Zdálo se, jako by toho muže vůbec neznala.

Podívala se na něj zblízka v naději, že v jeho očích najde nějaké odpovědi.

Ale neuspěla.