Kapitola 114

Když se Vito a Lisa pohybovali ve stínech, zůstávali ostražití a očima pátrali v okolí po jakékoli známce nebezpečí. Ulice byly až strašidelně tiché a absence života působila znepokojivě. Věděli, že jejich nepřátelé jsou někde tam venku, pozorují je a čekají na ideální okamžik k úderu.

Temnotou se náhle rozlehl mrazivý hlas, ze kterého jim přeběhl mráz po zádech. „Ale, ale, ale... Pod