(Brady POV)

Probudil jsem se druhý den ráno na zvuk vyzvánějícího telefonu. Zasténal jsem, jak jsem se snažil otevřít oči, vůbec se mi nechtělo vstávat.

„Nádherně voní,“ spojil se se mnou Kalen.

„Co? Kdo?“

„Ta vlčice, co leží vedle tebe. Nádherně voní,“ zopakoval Kalen.

Ach, ne.

Rychle jsem se posadil na posteli a rozhlédl se kolem sebe. Nejenže vedle mě ležela vlčice, ale oba jsme byli úplně nazí