Alena

Následující den uběhl jako v mlze, i přes veškerou snahu zaspat tu bolest. Celé tělo mi hořelo a nemohla jsem to ignorovat, snad jen když jsem byla vyčerpaná.

Zvuk otevíraných dveří mě polekal a donutil otevřít oči.

Muž z včerejška vešel dovnitř a já jen sledovala jeho pohyby. Přisunul si židli a posadil se přede mě: „Přijde lékař, aby se o tebe postaral.“

Zamračila jsem se, ale mlčela jsem.