Anastázie,

Nemohla jsem na Lucu přestat myslet, ani poté, co odešel. Způsob, jakým se držel s tou jistotou, vypadal skoro jako někdo jiný – dnes večer se stával sicilským mafiánským bossem a z nějakého neznámého důvodu z něj vyzařovala mocná aura.

Byl skoro nedotknutelný a rozhodně nezlomitelný.

Vzpomněla jsem si, jak jsem s ním mluvila poprvé a jak byl uvolněnější. Viděla jsem mu v očích jiskřičk