Soniina vlčice vytáhla tělo ven, a když byli v bezpečí, zhroutila se k zemi.

"Sonio!" Zaslechla hlasité zavrčení, těsně předtím, než se jí zavřely oči.

Když je znovu otevřela, zírala do podivných modrých očí.

"Krásné," natáhla se, aby se dotkla jejich očí. "Opravdu krásné," zamumlala a propukla ve vlnitý smích.

Vteřiny poté jí ruka spadla vedle ní a ona upadla do dalšího hlubokého spánku.

***

"Co