RAMONŮV POHLED

„Proč se chováš divně?“ zeptal jsem se Blanea, když Soňa odešla.

Zmateně na mě zamrkal. „Divně? Jak?“

„Se vším souhlasíš. Je to divný, protože posledních pár dní sis dal za úkol odporovat mým rozkazům.“

Poznal jsem, že se chce frustrovaně podepsat. Možná i vydat protestní sten. Chodil po tenké hranici mezi přátelstvím a povinností.

Byli jsme bezpochyby přátelé, ale pořád byl můj bet