RAMONŮV POHLED

Seděl jsem na břehu řeky a zíral do prázdna, zatímco moje mysl bloumala kdesi v dáli.

Chodit k řece se stalo mou rutinou.

Vlny mě prostě dokázaly uklidnit, jako nic jiného.

Cenil jsem si toho klidu, protože to byl naprostý protiklad směru, kterým se můj život ubíral.

Před mnoha lety jsem si myslel, že v téhle době už dosáhnu každého cíle, který jsem si stanovil.

Uplynulo tolik let a