RAMONŮV POHLED

Lorena usnula, když jsem zaslechl tiché zaklepání na dveře.

Opatrně jsem ji položil na postel a vstal.

Konečně se dostala do mé postele. Ale Sonia to stihla dřív.

"Přestaň na ni myslet! Přestaň je srovnávat! Prostě s tím přestaň!" křičel jsem v duchu na svou vzpurnou mysl.

Uměla jen myslet na Soniu v dobách, kdy to nebylo potřeba.

Lorena spala v mé posteli. Zdravá Lorena, která nosi