RAMONŮV POHLED

„Co chceš, Loreno?" zeptal jsem se hned poté, co jsem ji přistihl, jak na mě protáčí oči.

„Co chtěl ten vodník?" oplatila mi stejnou mincí.

Povzdechl jsem si a zabořil se do sedadla. „Proč jí vlastně říkáš takhle?" zeptal jsem se.

„Protože přesně to je," přitáhla židli, na které ještě před chvílí seděla Jackie, a usadila se na ni. „Měl bys to vědět, když se tě pokusila sežrat."

„Ne,