RAMONŮV POHLED

Vzduch v cele byl vlhký a studený, s lehkým zápachem kamene a hlíny, který mi plnil nosní dírky. Slabé světlo pochodně se míhalo po stěnách a vrhaly stíny, které tančily jako duchové. Stál jsem ve dveřích a zíral na muže, kterému jsem svěřil svůj život, svou smečku, všechno.

Daniel seděl na lavici, ruce spoutané před sebou, hlava skloněná. Nepodobal se válečníkovi, kterého jsem znal