Elena! Eleno! Axtonův hlas mi duní v hlavě skrze mysl-linku a probouzí mě. Zamrkám, v hlavě mi třeští, jako by měla vlastní rytmus. Mám pocit, že i vidím pulzovat a v uších mi zvoní.

„No tak, zlato. Zůstaň se mnou,“ snažím se soustředit na jeho hlas. Snažím se donutit se zůstat vzhůru.

„Cítím tě. Jsme na cestě.“

„Zůstaň se mnou, kotě,“ říká mi Axton a hlava mi padá na rameno, když mi někdo chytne