Adam se Sophií upřeně hleděl do očí. "Nepotřebuju, aby mi někdo něco říkal, abych viděl, jak se k tobě Zachary posledních tři roky choval. Co ale nechápu, je, proč se tak snažíš mu zavděčit."

Sophia sklopila zrak a dál myla zeleninu. "Nech mě být, tati. Vím, co chci, a vím, co dělám."

"Říkáš mi, abych tě nechal být?! Zapomněla jsi snad, že bys Zachariho ani neudržela po svém boku, kdybych ti tehdy