Melody o tom takhle daleko ani neuvažovala.

"Děkuji ti, Lucasi," řekla Melody upřímně. Za všechny ty roky to bylo poprvé, co jí někdo projevil tolik péče a ohleduplnosti.

Zatímco si povídali, číšník otevřel dveře zvenku a přinesl jídlo.

"Lucasi! Jaká náhoda." Vstoupila Stella, následovaná číšníkem.

Melodyin úsměv okamžitě zmizel, když ji uviděla přicházet. Udělala si o ní negativní dojem už v mome