„Ach, Wendy. Ty jsi vždycky byla ta rozumnější dcera. Víš, jak tvrdě s otcem pro tu rodinu pracujeme. Nikdy nevznášíš takové nevysvětlitelné požadavky jako Melody,“ vrkala Helen.

„Jsem si jistá, že Melody to pochopí, až vyroste,“ řekla Wendy.

Poté se všichni tři vrátili ke své harmonické večeři. Výtka směřovaná k Melody jako by se rozplynula ve vzduchu.

Jen Melody sklonila hlavu, neschopná jíst. C