Stačilo vidět, jak opovrženíhodná je Melodiina rodina.

"Dobře, to už je všechno pryč. Už je po všem," utěšoval ji Lucas jemně.

Melody, svírající látku Lucasovy košile, byla v hrozné úzkosti. "Nikdy to neskončí! Odstěhovala jsem se, tak proč mě chtějí pořád takhle ubližovat? Proč mi moje vlastní matka nikdy nevěřila? Přemýšlela vůbec někdy nad tím, jak se budu cítit, když mě její nevlastní dcera po