„Noahu, máš už hotové úkoly?“ volám, ale nedostávám odpověď.

Bylo páteční odpoledne a já jsem byla strašně unavená. Zapomněla jsem, jak snadno se člověk unaví, když je těhotný. Všechno mě nesmírně vyčerpávalo.

Jediné, za co jsem vděčná Bohu, je, že na rozdíl od těhotenství s Noahem jsem nikdy nezažila ranní nevolnosti, za boží milosti.

„Noahu?“ volám ho znovu.

Zajímalo by mě, co to sakra dělá. Obv