„Nemůžu uvěřit, že jsi tohle řekla o tátovi!“

„Tím líp pro mě, protože mi je fakt u prdele, co si myslíš,“ odseknu.

Nemůže být prostě zticha a nechat mě soustředit se? S každým okamžikem, který uplyne a já nejsem volná, moje úzkost stoupá víc a víc.

Zavrčí na mě, ale je potichu. S úlevou vydechnu. Teď se můžu soustředit na to, abych si uvolnila ruce. Jestli se mi to podaří, pak už bude všechno hra